|
|
Turkey - EU Relations in the shade of the Middle East : The Arab Spring - Is it an inception of a rupture between Turkey and the West?
Karana, Elçin Sabahat ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Cílem této diplomové práce je popsat dopady zahraničních politik Turecka a Evropské unie směrem ke Střednímu východu na vzájemné vztahy obou aktérů. Zvláštním důraz ja kladen na význam vlivu Arabského jara na stabilitu v tomto regionu a na mezinárodní vztahy obecně. Jednotlivé složky zahraniční politiky Turecka jsou zkoumány jak z pohledu vztahu Evropské unie k Turecku tak z pohledu vztahů Turecka a Evropské unie k zemím Středního východu. Důležitou součástí práce je analýza reakcí Turecka a Evropské unie na povstání, která zahájila Arabské jaro, a jejich dopadů na situaci v regionu. Výsledky této analýzy potvrzují, že strategická spolupráce EU a Turecka a potřeba vzájemné kompenzace relativních "slabin" za účelem dosažení podobných zahraničně-politických cílů v dotčeném regionu vedla ke sblížení obou aktérů v době po začátku Arabského jara. Vliv tohoto sblížení na vyjednávání ohledně budoucího členství Turecka v EU nicméně zatím nebyl pozorován. Klíčová slova Turecko, Evropská unie, vzájemné vztahy Turecka a EU, vyjednávání, Střední východ, MENA, zahraniční politika, Arabské jaro...
|
|
|
Geopolitické směřování zahraniční politiky Turecka : možnosti a perspektivy
Dimelis, Konstantinos ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
1 Abstrakt Cílem této práce je analyzovat soudobou tureckou zahraniční politiku, zda se nevzdaluje od Západu. Pro zodpovězení této otázky práce mapuje a analyzuje zahraniční vztahy Turecka se třemi hlavními geopolitickými oblastmi směřování turecké zahraniční politiky: s Evropskou unií (EU), se Střední Asií a s muslimským světem, zejména se Středním východem. Směřování zahraniční politiky Turecka je také ilustrováno pomocí empirické části práce - kvantitativní analýzou událostí z časového období druhého pololetí roku 2012. Analýza vede k závěrům, že přístupové rozhovory s EU vyznívají tak, že Turecko do EU není zváno. Ve Střední Asii hájí své bezpečnostní zájmy Rusko spolu s Čínou, Turecko se zde prosazuje pouze v oblasti ekonomické a kulturní. Současná zahraniční politika Turecka, stále více se identifikujícího s islámskou identitou, se stává nezávislejší a nejvíce se zaměřuje na oblast Středního východu. Má ambice reprezentovat celý muslimský svět. Přesto nelze říci, že by se Turecko zcela odpoutávalo od Západu. Naopak se nyní více přimklo k Západu proti sílícímu vlivu Íránu.
|
|
|
The Critical Dilemma of Turkish Foreign Policy in the 21st Century Between East and West: The Repercussions of Changing Turkish Foreign Policy on Security Alliances in Local, Regional and Global Level
Baydemir, Selami ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Unrestricted Abstract The collapse of the Soviet Union and the end of the Cold War resulted in dramatic changes in the international arena, and the American-led liberal hegemonic order declared its triumph against Warsaw Pact which it had struggled against since the post-World War II era. However, this newly formed unipolar international political system intrinsically contained the nucleus of the transition period to the ascendant multipolar world order. On the contrary to static characteristics of the Cold War period, the post-Cold War atmosphere was more dynamic. Therefore, the United States had been trying to adapt itself to these challenging circumstances at the crack of dawn of a multipolar world order which will be based on power struggle against global and regional rivals like Russia, China, India, the European Union, Iran or Turkey. In this regard, countries such as Turkey, who would like to obtain tangible benefits from these global and regional vacuums of power as a result of power struggle among various countries which is imminently stemming from rivalries in the new global context, review their traditional security alliances and seek new foreign policy alternatives in order to balance these power relations and to adapt themselves to the new international situation. Hence, this thesis focuses on...
|
|
|
Vzestup Turecka jako regionální mocnosti
Ledbová, Zuzana ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Daniel, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá vzestupem Turecka jako regionální mocnosti Blízkého východu od konce studené války až do současnosti. Cílem práce je ve zkoumaném období 1990 až 2017 analyzovat mocenské postavení země v regionu a objasnit faktory, které přispěly k růstu moci Turecké republiky. V teoretické části práce jsou představeny důležité koncepty a rozdílné přístupy k analýze regionálních mocností a následně definována kritéria, na základě kterých byla v praktické části zjišťována odpověd na otázku, zda lze Turecko považovat za blízkovýchodní mocnost. Práce sleduje chronologický vývoj Turecka a jeho zahraniční politiky, přičemž zkoumá materiální kapacity země a strategie a nástroje, pomocí kterých se turecké vlády snaží na regionální úrovni prosazovat svůj vliv. S ohledem na rostoucí mocenský potenciál, ambice a angažovanost v regionu došla práce k závěru, že Turecko v průběhu devadesátých let dosáhlo postavení regionální mocnosti Blízkého východu. Konec bipolárního uspořádání mezinárodního systému byl faktorem, který Turecku umožnil ve světě autonomnější jednání. Díky hospodářskému růstu země pak mohlo turecké vedení zvýšit objem prostředků vynaložených na aktivní zahraniční politiku a posílit vliv země v regionu.
|
|
|
Turecko jako mediátor izraelsko-palestinského konfliktu : analýza dosavadní role a potenciálu do budoucna
Michálková, Kateřina ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Práce se bude zaobírat dosavadními, nepříliš úspěšnými mediačními aktivitami Turecka v rámci řešení izraelsko-palestinského konfliktu a bude zkoumat jeho potenciál stát se opravdu efektivním mediátorem tohoto konfliktu v budoucnu. Izraelsko-palestinský konflikt je i mnoho dekád od svého vzniku stále jedním z nejzávažnějších problémů mezinárodní bezpečnosti a zkoumání možností jeho řešení je tedy vysoce aktuální. Turecko je státem s výjimečným postavením, neboť je na jednu stranu zemí dotyčného regionu a součástí islámské civilizace, na druhou stranu je blízkým partnerem Spojených států amerických, které jsou však i klíčovým partnerem Izraele - je zde tedy jistý potenciál pro dobré vztahy s oběma stranami konfliktu. Turecké snahy stát se mediátorem v tomto vleklém konfliktu se objevují již od počátku 90. let, a ačkoliv v éře vlády AKP došlo k postupnému zhoršování vztahů s Izraelem, které vyvrcholilo přerušením diplomatických styků v září 2011, omluva Izraele za smrt tureckých občanů na lodi Mavi Marmara, vyslovená na jaře roku 2013, odstartovala opětovné sbližování těchto dvou zemí. Tato diplomová práce se pokusí na základě analýzy předchozích tureckých mediačních pokusů a nezávislých proměnných působících na hypotetický budoucí mediační proces zodpovědět dvě výzkumné otázky: "Může se Turecko v...
|
|
|
Turkey - EU Relations in the shade of the Middle East : The Arab Spring - Is it an inception of a rupture between Turkey and the West?
Karana, Elçin Sabahat ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Cílem této diplomové práce je popsat dopady zahraničních politik Turecka a Evropské unie směrem ke Střednímu východu na vzájemné vztahy obou aktérů. Zvláštním důraz ja kladen na význam vlivu Arabského jara na stabilitu v tomto regionu a na mezinárodní vztahy obecně. Jednotlivé složky zahraniční politiky Turecka jsou zkoumány jak z pohledu vztahu Evropské unie k Turecku tak z pohledu vztahů Turecka a Evropské unie k zemím Středního východu. Důležitou součástí práce je analýza reakcí Turecka a Evropské unie na povstání, která zahájila Arabské jaro, a jejich dopadů na situaci v regionu. Výsledky této analýzy potvrzují, že strategická spolupráce EU a Turecka a potřeba vzájemné kompenzace relativních "slabin" za účelem dosažení podobných zahraničně-politických cílů v dotčeném regionu vedla ke sblížení obou aktérů v době po začátku Arabského jara. Vliv tohoto sblížení na vyjednávání ohledně budoucího členství Turecka v EU nicméně zatím nebyl pozorován. Klíčová slova Turecko, Evropská unie, vzájemné vztahy Turecka a EU, vyjednávání, Střední východ, MENA, zahraniční politika, Arabské jaro...
|
|
|
Geopolitické směřování zahraniční politiky Turecka : možnosti a perspektivy
Dimelis, Konstantinos ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
1 Abstrakt Cílem této práce je analyzovat soudobou tureckou zahraniční politiku, zda se nevzdaluje od Západu. Pro zodpovězení této otázky práce mapuje a analyzuje zahraniční vztahy Turecka se třemi hlavními geopolitickými oblastmi směřování turecké zahraniční politiky: s Evropskou unií (EU), se Střední Asií a s muslimským světem, zejména se Středním východem. Směřování zahraniční politiky Turecka je také ilustrováno pomocí empirické části práce - kvantitativní analýzou událostí z časového období druhého pololetí roku 2012. Analýza vede k závěrům, že přístupové rozhovory s EU vyznívají tak, že Turecko do EU není zváno. Ve Střední Asii hájí své bezpečnostní zájmy Rusko spolu s Čínou, Turecko se zde prosazuje pouze v oblasti ekonomické a kulturní. Současná zahraniční politika Turecka, stále více se identifikujícího s islámskou identitou, se stává nezávislejší a nejvíce se zaměřuje na oblast Středního východu. Má ambice reprezentovat celý muslimský svět. Přesto nelze říci, že by se Turecko zcela odpoutávalo od Západu. Naopak se nyní více přimklo k Západu proti sílícímu vlivu Íránu.
|
host ::
RSS.